Blbec blbcem zůstane

Stačí jeden blbec ve vašem okolí a všechno se obrátí vzhůru nohama. Blbec má totiž pouze jeden jediný cíl. Zničit naše štěstí a otrávit nám život.

Buďme k sobě upřímní. Být kamarád s každým nejde. Dříve nebo později narazíme na někoho, kdo nám bude už jen svou přítomností ve stejné místnosti znepříjemňovat život.

Znáte to. Někdy chcete, moc chcete s tím dotyčným vyjít, ale nejde to. Snažíte se sebevíc, ale prostě to nejde.

Jednou na jednom hotelu jsem zažil paní. Byla to shodou okolností šéfová technického úseku. Snažil jsem se, ale marně.

O problematice kuchyně nevěděla vůbec nic. Když se řešila rekonstrukce, k jednáním si vodila lidi, kteří stejně jako ona o vybavení kuchyně nevěděli vůbec nic. Projekt, který společně dali dohromady, byl nešťastný. Pro kuchaře špatný, nepraktický. Bohužel další blbec byl tenkrát nad ní a její projekt se na konec realizoval. Byl levný.

Nikdo neposlouchal rad šéfkuchaře, připomínek kuchařů a lidí, kteří v tomto zpackaném prostoru měli dalších xy let pracovat. Bylo jim to jedno.

A tak jsem si k této dámě, byť nechtěně vytvořil vztah, že jsem ji nemohl ani cítit.

Znáte to, pak už vás nasírá prakticky všechno. Ani na zdvořilé otázky, opravdu upřímně myšlené nedokážete odpovědět mile.

Ona: " Ahoj, jak se máš?"

Já: "Co je ti po tom?"

Nebo:

Ona: "Dnes vypadáš dobře"

Já: "Hlavně že tobě to sluší krávo"

Tak takhle jsem samozřejmě neodpovídal. To byly odpovědi, které se mi honily v hlavě. Prostě blbec je blbec a já to prostě neumím se přetvařovat. Bohužel takto to mám dodnes.

Blbci se jistě můžete vyhnout, ale on se dobře maskuje. Tváří se skoro chytře, usmívá se na vás z dálky, ale když přijdete blíže, je pozdě. Dojde ke srážce. Nejhorší je srazíte-li se hlavou. Blbec ji má většinou tvrdou a je u něho velice pravděpodobné, že on neutrpí ani bouli.

Vám ovšem vyskočí veliká. Zalapáte po dechu, ale blbec se usmívá. Co je vám? Vždyť on je nezraněn. Vaše duše je v kómatu, ale blbec trochu povyroste.

A hlavně pozor, válka s blbcem je někdy velmi těžká a mnohdy marná.

V Německu, kde jsem kdysi pracoval, jsem v poslední třetině svého pracovního pobytu chodil vypomáhat do jedné restaurace nedaleko Mnichova. A tam jsem se srazil ne s jedním, ale hned se dvěma blbci naráz. A co nejhůř, byli to manželé.

Blbci se někdy sdružují, a to už jde o život. Také se dobře rozmnožují. V některých lokalitách je jich už tolik, že ji úplně zamoří. Blbec se také pozná podle čichu. Má takové zvláštní pižma vlastní důležitosti. Pokud máte schopnost blbce po čichu poznat, máte vyhráno. Včas utečete a nezraníte se.

Já to tenkrát nepoznal. Takže si vemte. Krásná bavorská restaurace. Široko daleko jediná, takže se tam denně sjížděly stovky hostů. Fakt jsme tam tenkrát ve třech lidech dělali asi 800 jídel denně. Strašný masakr.

Ale tady byla ta kombinace blbců ještě horší, že se jednalo o blbce se štěstím.

Řeknu vám příběh:

Jedna slečna bez dokončené střední nastoupila před mnoho lety do této restaurace jako pomocná síla v kuchyni a myčka nádobí.

Jeden jinoch, vyučený holič, který nemohl zavadit o práci, nastoupil do té samé restaurace jako údržbář, zahradník, výpomoc, zkrátka a dobře holka pro všechno.

A co se nestalo? Tito dva se do sebe zakoukali.

Od majitelů si pronajali 2 pokojíčky v patře a povinuli tam svá robátka.

Původní majitelé byli staříci nad hrobem. Vlastních dětí neměli a tak byli rádi, že je konečně v chalupě veselo i rozhodli se celou hospodu zamilovanému párečku věnovat.

A tak myčka nádobí a holič ke štěstí a dobrému byznysu přišli.

Když jsem tam nastoupil já, pochopil jsem poměrně rychle, proč madam vaří a pan holič lítá na place. On tam totiž nikdo nevydržel.

Když vám šéfuje blb, který o tom nic neví, ale má pocit že ví, to je ta nejhorší kombinace. A má-li blbec podporu druhého blbce, v tomto případě partnera, nemáte šanci válku vyhrát.

Vzdal jsem to stejně jako moji předchůdci po pár dnech. To prostě nešlo.

V tomto případě bylo lepší vyklidit pole, protože blbci se nelze bránit, protože je nezdolný. Čím více od něho utíkáte, tím víc vás pronásleduje. Je ohromně snaživý. Radí vám, dokonce si někdy dovolí vám poroučet. Je to blbec! Pokud je blbec váš šéf, jste nevyléčitelně nemocní. Musíte se s ním srážet každý den, a když se obolavělí večer schoulíte ve své posteli, spánek nepřichází, a když, tak vás blbec straší i ve snu.

Blbec kvete a naparuje se. On je přece neodolatelný, nejchytřejší.

Ale pozor. Nedělám si iluze, že klidně i já jsem mohl být, jsem a v budoucnu budu blbcem pro ostatní.

On totiž blbec někdy nepozná, že je blbcem. Má svůj svět, ve kterém si lebedí. Svoji sílu umocňuje tím, že se schází s úplně stejně naladěnými lidmi a tím své přesvědčení, že blbci jsou ti ostatní, ještě umocňuje.

Řadový blbec ještě jde. S ním se to dá vydržet. Je-li to třeba ambiciózní blb, dejte mu šanci vyrůst.

Jelikož má blbec hroší kůži a většinou i spřátelené blbce na dalších vedoucích místech, můžete mít štěstí, že blbec povýší, opustí vás a vy se pomalu uzdravíte.

Horší je co potom. On ten povýšený blbec přechází do kategorie blbec nadřízený. A pokud je to váš nadřízený a není-li vám blbec něčím zavázaný, nezbývá než vyklidit pole.

Tento boj se nedá vyhrát. A nedej bože, má-li blbec velké štěstí a stoupá a stoupá.

Snažím se. Někdy dokonce na blbce nereaguji. Neodpovídám jim, nejsem agresivní, neoplácím stejnou mincí. Jenže moje tělo stále vysílá signály, co si o situaci myslím.

Neumím to skrýt. A i když neřeknu jediné slovo, můj protivník přesně ví, o co tu jde a to ho vyprovokuje.

V poslední době se blbci rozmnožili hodně. Nejsou léčitelní a nedají se vyhubit. Pokud vás budou chtít napadnout, utíkejte. A jestli se rychle nenalezne na blbce nějaký postřik, pánbůh s námi!

Je těžké nebrat si věci osobně. Někdy to bolí, někdy vás to trápí. Hlavně jste-li bezmocní s tím cokoliv udělat.

Myslete na to, až budete večer doma a váš blbec co vám pije krev, tam nebude. A že třeba za rok už budete jinde, ale on na rozdíl od vás zůstanou blbcem napořád.

A hlavně myslete na to, že jakkoli možná podobné typy v životě vyhrávají, jako lidské bytosti selhaly....... A co je víc?

Máte pocit, že vy se jako blbci nikdy nechováte? Ale prosím vás. Jako blbec se občas chová každý z nás.